16. září 1996 odstartoval na palubě amerického raketoplánu Atlantis (STS-79) mikroakcelerometr MACEK vyvinutý pracovníky Astronomického ústavu AV ČR za finanční podpory Grantové agentury ČR.
Zajímavostí je, že start přístroje byl v únoru 1996 přesunut z paluby Endeavouru (STS-77), jak bylo původně plánováno, na Atlantis (STS-79). Takže původně měl přístroj letět stejným raketoplánem, jako nyní Andrew Feustel s Krtečkem. Ale i poté byl start odkládán z technických a povětrnostních důvodů – v USA řádily hurikány Berta a Fran.
K čemu slouží?
Přístroj byl navržen pro vyhodnocování velice nízkých hodnot zrychlení na palubách umělých kosmických těles v podmínkách stavu beztíže. Svými parametry je tento přístroj ojedinělým a unikátním zařízením ve světovém měřítku. Vypočítat dráhu, po níž má letět družice, kosmická loď či meziplanetární sonda, je totiž náramně složité. Vždyť na její pohyb má vliv nejen přitažlivost Země, Měsíce, Slunce a ostatních nebeských těles, ale i odpor zemské atmosféry a tlak slunečního záření. Ve výškách přes tisíc kilometrů nad Zemí převládá působení tlaku slunečních paprsků, ve výškách nižších zase atmosféra. Zatímco gravitační vlivy nebeských těles se dají spočítat bez větších obtíží, s vlivy negravitačními to je složitější – Slunce, které ovlivňuje veškerý meziplanetární prostor, pracuje dost nepravidelně.
Úspěch
Český experiment Macek úspěšně přistál na palubě raketoplánu Atlantis 26. září 1996. Experiment byl vypnut po 8 dnech a 8 hodinách měření. Data byla zapsána do paměti
počítače a 4. října byla dopravena spolu s přístrojem zpět do České republiky. Před třiceti lety sestrojili první mikroakcelerometr Francouzi. Český je však tisíckrát až desettisíckrát citlivější. Po celou dobu letu pracoval Macek naprosto bezchybně. Zhodnotil se
tak vývoj Macka, který trval přibližně sedm let.
