Narodil se 25. srpna 1965 v Lancasteru v Pensylvánii v USA a vyrůstal v malém městečku Lake Orion ve státě Michigan. Tam také absolvoval střední školu a poté se vydal studovat geologii na Purdue University do státu Indiana. Po získání magisterského titulu (1991) se rozhodl získat doktorský titul v Kanadě v Ontariu na Queen’s university, což se mu roku 1995 povedlo obhájením doktorské práce na téma útlumu seismických vln.
Následně pracoval pět let v průmyslu až do doby, kdy byl v červnu 2000 vybrán NASA jako specialista do kosmických misí. Andrew Feustel prodělal dvouletý výcvik NASA a od té doby je zařazen v technickém oddělení pro raketoplány a vesmírnou stanici. V říjnu 2006 byl Feustel vybrán za člena posádky STS 125, tedy do poslední servisní mise k Hubbleovu kosmickému dalekohledu.
Andrew J. Feustel opravil HST
Důvodů pro návštěvu HST bylo hned několik. Především velká porucha, ke které došlo na podzim 2008. Ale i bez ní bylo třeba k HST letět, především kvůli zastarávání techniky a původních technologií. HST je ve vesmíru přes 20 let, technologie od té doby výrazně pokročily a staré vědecké přístroje se musí obnovovat, aby byly vůbec schopné spolupráce s moderní technikou. Nový vědecký přístroj navíc znamená zlepšení kvality napozorovaných dat a tedy zlepšení výkonu HST.
Dalším důvodem bylo postupné snižování výkonu slunečních panelů dalekohledu, které by mohlo ohrozit jeho funkčnost a dalších součástí, které se opotřebovávají. Posádka vyměnila baterie, opotřebovaná ložiska setrvačníků, které udržují pointaci HST a také část tepelné izolace.
Andrew J. Feustel podnikl s kolegou výstup do volného kosmického prostoru a společně nainstalovali nový spektrometr na ultrafialové záření a novou širokoúhlou kameru citlivou na záření infračervené, viditelné i ultrafialové. Protože se jednalo o poslední misi k HST, posádka už také namontovala zařízení, které po skončení životnosti HST navede do hustých vrstev zemské atmosféry, kde shoří.
Písně kosmické ve vesmíru
U mise raketoplánu STS 125 z českého pohledu budí pozornost především člen posádky astronaut Andrew J. Feustel. Jeho manželka má českou maminku a kořeny ze Znojma a navštěvují naší republiku. Andrew Feustel nabídl koncem roku 2008 Astronomickému ústavu AV ČR, že při misi raketoplánu STS 125 v květnu 2009 určené k poslední servisní opravě Hubbleova kosmického dalekohledu, vezme do svého osobního balíčku na palubu raketoplánu předmět, který ústav vybere.
Z mnoha návrhů byly vybrány Písně kosmické Jana Nerudy. Jednak proto, že jsou národním kulturním bohatstvím a jednak proto, že jsou spojeny s ondřejovskou observatoří. Jan Neruda byl kmotrem bratří Fričů, kteří ondřejovskou observatoř založili a citace z Písní kosmických jsou uvedeny na freskách historické pracovny hvězdárny. Otázka Jana Nerudy Jsou-li tam žáby taky… se tak symbolicky dostala k dalekohledu, který je patrně doposud nejznámějším a nejúspěšnějším dalekohledem všech dob.
Písně kosmické po návratu na Zemi Andrew J. Feustel osobně předal řediteli Astronomického ústavu AV ČR při své návštěvě České republiky v srpnu 2009. Dnes je můžete vidět v muzeu Vojtěcha Šafáříka v areálu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Pobyt Andrew Feustela v létě 2009 v České republice se uskutečnil na pozvání Astronomického ústavu a Astronaut absolvoval turné přednášek Plzeň – Praha – Ondřejov – Brno – Znojmo a Velká Bíteš.
Podrobné informace o návštěvě Andrew Feustela v České republice najdete na stránkách Astronomického ústavu AV ČR. Článek o vystoupení Andrew Feustela na zahradě Vratislavského paláce si můžete přečíst zde.
Bohatá fotogalerie z návštěvy je na www.asu.cas.cz/feustel, fotografie z večera v zahradě Vratislavského paláce na www.aic.cz/slides/feustel.
Sledujte rozhovor s Andrew Feustelem a jeho ženou Indirou v Americkém centru v srpnu 2009.
Pingback: Od aut až ke hvězdám | Do kosmu s Krtkem