Matt Phillips
Otázka „Proč létat do vesmíru?“ provází Americký úřad pro letectví a kosmonautiku od jeho vzniku v roce 1958 a přetrvává dodnes. V 60. letech 20. století, kdy prezident Kennedy vyzval národ k „přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečnému návratu na Zemi“, byl tento cíl součástí závodů se Sověty. Jakmile bylo cíle dosaženo, stal se hlavním tématem vědecký výzkum, poté bádání o možnostech vytvoření vesmírných kolonií a mezitím vesmírný výzkum zajišťoval inovaci a technický pokrok. Samozřejmě po celou tu dobu si lety do vesmíru uchovávaly nádech něčeho úžasného. Přiznejme si, že cestovat vesmírem je opravdu paráda!
Andrew Feustel během mise STS-125. Foto NASA
V každém člověku se probudí pocit hrdosti, když si vybaví, jak Neil Armstrong poprvé stanul na povrchu Měsíce, ale abychom skutečně pochopili význam vesmírného výzkumu pro technický pokrok, stačí se rozhlédnout po domácnosti.
Projděte se doma a uvidíte výsledky některých technologií odvozených z vesmírného výzkumu, mimo jiné infračervené teploměry, systémy pro filtraci vody, obohacenou kojeneckou výživu, bateriové elektrické ruční nářadí, neviditelné zubní můstky, izolační nátěrové hmoty, satelitní zařízení atd. To vše by možná dnes nebylo skutečností, kdyby těchto technologií nebylo potřeba nejprve pro použití ve vesmíru.
Až tedy 8. října 2008 vystoupí absolvent Střední školy v Lake Orion na palubu raketoplánu Atlantis a vydá se do vesmíru, aby opravil Hubbleův dalekohled, je důvodů proč letět hned několik. Andrew Feustel říká: „Stejně jako v každé jiné profesi musíte cítit, že to, co děláte, k něčemu bude,“ a dodává: „Plně rozumím programu i rizikům a věřím, že přínosy nad riziky výrazně převažují.“
Přínosy Feustelovy mise k Hubbleovu dalekohledu jsou významné. Jelikož byl Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 1990, musela NASA v souvislosti s ním řešit řadu úkolů, ale důležitější je to, že dalekohled je také zdrojem bezpočtu vědeckých objevů. Po určitých úpravách pořídil Hubbleův dalekohled snímky, které patří k tomu nejúchvatnějšímu, co kdy lidské oko spatřilo. Vedle získání specifických údajů tyto snímky poodhalily tajemství vesmíru a mimo jiné potvrdily, že náš vesmír vznikl před 14 miliardami let a že každá galaxie má černou díru, která se podílí na působení gravitačních sil na hvězdy, vysvětlily cyklus vzniku a zániku hvězd atd.
„Hubbleův vesmírný dalekohled je nesmírně cenný vědecký nástroj,“ uvádí Feustel, „vědeckých přednášek čerpajících údaje z Hubbleova dalekohledu bylo napsáno více než o údajích z jakéhokoli jiného nástroje vědeckého výzkumu.“
Hubbleův dalekohled je velký přibližně jako dálkový autobus a vznáší se na oběžné dráze ve výšce přibližně 560 kilometrů nad zemským povrchem. Pohybuje se rychlostí asi 28.000 kilometrů za hodinu, což znamená, že Zemi oběhne každých 97 minut.
Až Andrew Feustel s dalšími astronauty na palubě raketoplánu Atlantis provede během mise STS-125 opravy Hubbleova dalekohledu, posunou se možnosti letů do vesmíru a technických vymožeností o další obrovský krok vpřed. Charlesu H. Duellovi, členu komise Patentového úřadu USA v roce 1899, bývá připisován slavný výrok: „Vše, co je možné vynalézt, již bylo vynalezeno.“
Je zřejmé, že autor výroku nepředpokládal pokrok, kterého dosáhnou naši vědci, inženýři a astronauti, a že nedocenil možnosti, které se před námi otevírají, když se vydáme na cestu ke hvězdám.
Další informace o Hubbleovu dalekohledu najdete na internetových stránkách www.hubblesite.org.
